Vražda-sebe

23. října 2013 v 20:20 | Kallipsa |  Pocity
Už jste někdy přemýšleli o sebevraždě? Já ano. Poslední dobou až moc často. Vím, že jsem na to moc zbabělá, než abych se zabila, a v hloubi duše vím, že bych ani nechtěla umřít, ale myslím na to. Mnohdy mi to přijde jako jediné východisko z mé situace. Z mé obyčejné všední situace, která mě hrozně trápí a přitom pro ostatní by byla lehce zvládnutelná.
Dokonce bych i věděla, co napsat do dopisu na rozloučenou.
"Nakonec jsem nebyla tak zbabělá! Omlouvám se za ten bordel na podlaze, ale nechtělo se mi chodit pro kýbl. I když krev asi nepůjde už použít, ráda bych, aby mé orgány byly na něco využity, pokud to teda ještě půjde. Když jsem byla k ničemu jako celek, tak snad posloužím dobré věci po kouskách."
Je to dost morbidní, ale když sedíte v temném pokoji, čumíte jen na světélkující čísla na budíku, nic lepšího vás většinou nenapadne, hlavně když přemýšlíte nad tak blbou věcí.
Když si to teď zpětně čtu, je ten článek o hovnu, ale docela mě to uklidnilo. Vůbec nevíte o co jde, nevíte jaké mám problémy, jak malicherné kraviny to jsou kvůli kterým myslím na tak "vážnou věc", ale mě to uklidnilo. Vypsala jsem se někomu, protože lidé, kterým říkám kamarádi by tohle nechtěli slyšet. Nadali by mi zato, báli by se o mě .... a asi by to bylo všechno zbytečné, protože já jsem stejně moc zbabělá na to, abych si podřízla žíly.

Dodáno později:
PS: Děkuji všem, kteří se vyjádřili k mému velmi depresivnímu článku. Byl psán v prazvláštním rozpoložení a šlo hlavně o to vypsat se z něj. Nebylo to myšleno moc vážně, spíše jako zvláštní úvaha, protože až na velmi temné chvilky, kterou jistě byla i ona chvíle kdy jsem psala ten článek, mám podobné názory na sebevraždu a život jako se vyjádřilaMatryoshka tedy - lidé, kteří spáchají sebevraždu jsou srabové a neumí se životu postavit, případně psychicky nemocní jedinci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 23. října 2013 v 22:33 | Reagovat

I malé věci můžou kousek po kousku udusit. Na rozdíl od velkých neštěstí, které většinou snášíme lépe (nebo spíš, jsme ochotni je přijmout jako neštěstí, kdežto malé věci nás dovedou otrávit, skřípnout a uvést do pocitu beznaděje, ne nadarmo se říká, že stokrát nic umořilo vola.)
Tyto myšlenky má čas od času asi více lidí, jde o to, poprat se s tím. Myslím, že naopak máš velkou chuť do života, jen máš o svém životě jinou, lepší představu a nedaří se ti srovnat se s realitou, která je zřejmě ne moc příjemná, nebo spíš, nezapadá do tvé představy o pěkném životě. To člověka taky dost válcuje.
Doufám,že  je to už lepší a že ty morbidní myšlenky pomalu vyháníš z hlavy. Jestli v noci koukáš na blikající světýlka, raději si zapni lampičku, nebo si zapni televizi a pusť film, nebo si vytáhni na chvíli nějakou knížku... bude to lepší, uvidíš.

2 Matryoshka Matryoshka | Web | 25. října 2013 v 20:09 | Reagovat

Mně se tedy zdá, že sebevražda je srabárna - ne neschopnost sebevraždu udělat. Z každé situace se dá vyjít, pokud člověk není padavka a nezaleze do ulity jako šnek.

Před smrtí neutečeš, ale před životem ano - a docela lehce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama